Hledat

Nejnovější fotka

fotogalerie

Menu




Pelhřimov, město

Kdy město Pelhřimov bylo založeno, nemožno listinami doložiti. Městský urbář, německy psaný z r. 1760 připisuje založení města biskupovi pražskému Pelhřimovi. Avšak již za Daniela II. byl kol r. 1226 založen kostel sv. Víta, tehdy farní. Z toho lze souditi, že město již stálo a dřevěnými sruby hrazeno bylo.

Za Václava I. a Přemysla Otakara II. slulo město trhovým. V privileji arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Hazmburka se nařizuje, aby se Pelhřimovští řídili právy Starého města pražského. Arcibiskupové pražští drželi Pelhřimov do r. 1416.

V bouřích husitských ostal Pelhřimov po většině věren víře katolické. V lib. erectionum jest uvedeno, že r. 1376 Nicolaus de Pilgram Doctor Decretorum kapli P. Marie na předměstí založil.

R. 1446 byl svolán do Pelhřimova sněm a na něm usneseno, by císař Fridrich, jako poručník Ladislava Pohrobka, tohoto do Čech poslal a aby Rokycana dosáhl papežského potvrzení za arcibiskupa. Usnesení sněmovní císař však nerespektoval. Na to dne 10. ledna 1449 byl druhý a 12. - 23. dubna 1450 třetí a pak 13. července do 3. srpna 1451 čtvrtý sněm svolán, kdy se konečně strany na míru a pokoji usnesly. Slavnost smíření byla hlučně slavena na hradě Kameně u Pacova, který patřil té doby Oldřichovi z Rožmberka.

R. 1554 zuřil v městě zhoubný požár, který celé město i hradní kapli strávil.

R. 1577 v pondělí po památce slavného vzkříšení Páně vykoupili se Pelhřimovští z poddanství a město mezi města královská zařaděno.

R. 1646 vznikl veliký požár, který strávil větší část města a i zámek.

R. 1682 vypukl opět požár a strávil kostel, věž, obecní dům i zámek.

Ze zbylého hrazení městského zachovalo se celkem dosti mnoho. Na jihozápadní straně jsou hradby již na některých místech v obydelní stavení přeměněny. Na valech založeny jsou zahrady a v příkopech hrazených též. Na hradbách patrný jsou dosud okna střílnovitá a cimbuří. Jižní roh hradeb zpevněn byl branou, Rynárecká řečenou.

Tato brána má čtyři patra, jest z kvádrů a lomového kamene stavěna. Se strany jižní i severní jest v každém patře umístěno obdélné okno se žulovým osténím, na hranách sříznutým. Okna tato nejsou v ose brány umístněna. Na čelních stranách v římse hlavní jsou renaissanční štíty pro hodiny. Brána jest kryta střechou stanovou, na které sedí věžička s lucernou a cibulovitou baňkou. Celá byla sgrafitovanou rustikou vyzdobena. Brána tato má dva vjezdy goticky sklenuté. Oblouky tyto jsou z přesně tesaných kvádrů sklenuty. Některé z nich mají kamenické značky (obr. 1). Od líce k líci jest 10'8 m v hloubi a 5'9 m v šíři. Zdi jsou 2'5 m silné.

1 - Kamenické značky.

Přízemí jest valené sklenuto. Ostatní patra jsou uvnitř dřevěná. Okna uvnitř segmentem sklenuta. Brána jest k hlavní římse 18 m vysoká. Hodiny byly sem pořízeny r. 1628, jak to z letopočtu do železné příčky na hodinovém stroji vsekaného, patrno.

Na jižní straně brány, hned při vjezdu na trnoži zazděny po levé i pravé straně v žule tesané kameny; na levém nápis psaný velkým písmem renaissančním:

FELIX CIVITAS QUAE TEMPORE

PACIS COGITAT BELLA.

Druhý na straně pravé psán písmem gotickým:
Letha Panie 1561. | w sobotu den pamatny nalezem | swateho krize po XVIII. hodine v miestie | Pelhrzimowie na Cwokowskem domie za drzenie tehoz domu Chaba z dopusstienie Boziho | zkrze neopatrnost susseni sladu gerznnho | ohen gest myssel a sskodu welikou na | miestie i przedmieste uczinil | a protoz tato brana znowu wystawiena | gest | Letha Panie 1584 (Viz půdorys obr. 2).

2 - Půdorys Rynárecké brány.

Před vjezdem jižním, který dosud otvory pro kladky vykazuje, stávala ještě v letech čtyřicátých druhá brána, "Kolíbka" zvaná. Měla vjezdy půlkruhovité sklenuté se žulovým ostěním a byla v líci zdi hladká. Líc zdi ukončena byla v řimse cimbuřím. Střechy sbíhaly se do středu a odtud jméno kolíbka (obr. 3 pohled na město jak v XVIII. století vypadalo).

3 - Pohled na Pelhřimov dle rytiny z XVIII. stol. V městském úřadě chované.

Byla jednopatrová s bytem pro dozorce vězňů a s vězením. Měla též po pravé straně fortnu pro pěší. Mezi bránou Rynáreckou a Kolíbkou byl příkop. Byla tedy Kolíbka na délku zvoditého mostu stavěna a vystavěna zároveň s věží na sklonku XVI. století. Od Kolíbky dále z města bylo umístěno předbrančí, stavba to XVII. stol. K této jednoduché bráně, která byla 1 m silná a půlkruhovitě sklenuta s pilastry rustikovanými, kladl a římsu nesoucími, přiléhaly s obou stran obydelní přízemní domky pro stráž určené. Tyto v líci brány byly opatřeny cimbuřím a malými věžičkami se střílnami. Nad branou samou, nad římsou byl trojboký štít římsovaný a po stranách i uprostřed renaissančními koulemi vyzdobený. Předbrančí toto bylo v letech osmdesátých strženo.

Brána Rynárecká, též Horní zvaná, má dosud zachovalé krákorce pro pavlač při straně severní. (Obr. 4) Nebylo možno do brány se jinak dostati, než ochozem hradebním.

Dosud nutno půdou sousedního domu projíti, bychom se do prvého patra brány dostali Teprve později proražen v přízemí brány vchod do východní zdi, aby se do parkánů přístup zjednal.

4 - Pohled na bránu Rynáreckou od strany severní.

Od brány Rynárecké na východ jsou hradby městské skoro úplně zachovalé, až na nejhořejší část, která tu a tam pobořena. Hradby zde vykazují různé stáří dle přístavby. Nejstarší zdivo jest vrstveno pravidelně a pochází ze druhé pol. XIV. stol.

Zde jsou valy i příkopy zcela dobře zachovány, tak že dle změřených zbytků bylo možno schéma těchto hradeb podati (obr. 5).

5 - Hražení městské.

V zahradě domu č. 33. jest zachovalá půlkruhovitá bašta, 15 m silné zdi mající, jež jest k valům přistavěna (obr. 6). Horní část její jest snesena. Na to přerušeny jsou hradby budovou c. k. gymnasia a pokračují pak dále směrem východním, kde v čísle 40. opět ve čtyřbokou baštu vybíhají Tato jest dnes v obytné stavení proměněna. Na to se hradby lomí, směrem severovýchodním ku bráně dolní přiléhajíce. V lomení jest opět kruhovitá bašta.

6 - Bašta v zahradě domu č. 33.

Brána Jihlavská čili Dolní (obr. 7 pohled od východu) jest současně s Horní či Rynáreckou stavěna a to po požáru r. 1554. Do brány této vedou dva vjezdy v lomený oblouk sklenuté, dokonalé práce, hladké líce. Jednotlivé kvádry jsou jemně přitesány a těsně uvrstveny.

7 - Pohled na Jihlavskou bránu od strany východní.

Na straně vnější má toto v žule tesané ostění hranu sříznutou. Oba vjezdy jsou z osy brány posunuty. Vnitřní prostor od líce k líci jest 11'1 m hl. a 5'9 m šir.

Východní vjezd orámován jest obdélným ostěním a má dosud zachovalé otvory pro kladky a tyto v nich pro zdvihací most. Brána, jež jest k římse 34'6 m vysoká, má pět pater. Ukončena jest renaissanční římsou se 4 renaissančními štítky, kde v průčelí hodiny po obou stranách jsou umístěny a v druhých dvou okna pro hlásného. Kryta jest lomenou čtyřbokou sedlovitou střechou, v temeni se zužující, na níž sedí osmiboká věžička s lucernou a baňkou, která zde - jakož i u brány Rynárecké r. 1744 postavena byla (obr. 8 pohled od západu.). Okna v patrech mají vesměs pravoúhlá ostění na hranách sříznutá a do vnitř segmentem zaklenutá. S obou stran, kde hradby ku věži přiléhaly, jsou zazděny vchody, půlkruhovitě zaklenuté, ze žulového ostění. Na straně jižní přistavěn v XVIII. stol. šnek, by se do věže k hodinám mohlo (viz půdorys obr. 9). Před branou bylo podobné předbrančí jako u Rynárecké postaveno, jak to ze staré rytiny, na radnici chované, patrno (obr. 2).

8 - Pohled na Jihlavskou bránu od strany západní.

9 - Půdorys brány Jihlavské.

Od věže pokračovaly hradby směrem severním, nyní již v líci v obytné stavení přeměněné, až k číslu 64. V čísle 57. přerušeny byly fortnou, později v bránu přeměněnou. Této bráně se říkalo Pánkova brána, byla bezpochyby v XVII. stol. vystavěna a v letech osmdesátých zase úplně rozbourána (obr. 10). V století XVI. býval zde rybníček, který vystavěním brány zavezen, by přístup do města tímto směrem byl zjednán. Od této brány lomí se hradby směrem skoro západním a končily u brány Pražské, jež dle vypravování byla jednoduchá, tedy asi rovněž v XVII. století postavena a v naší době sbořena. Od brány této lomily se hradby směrem západním a zbyly pouze za děkanstvím v původním tvaru. O valech a příkopech není zde dnes památky. Pak směrem jihozápadním vinuly se hradby podle kostela středem solnice, nynějšího národního domu a přiléhaly druhým dílem k zámku.

10 - Pohled na Pánkovu branku.

Zde byly brány dvě a sice brána Solní, která měla pouze obydlí pro solnaře a místnost pro vojáky a byla bez věže, a druhá, těsně ve frontě zámku postavená. Mezi oběma branami zachovalo se cimbuří v přestávkách půlkruhovitě vyduté se střílnami (obr. 11).

11 - Zbytek městských hradeb.

Pak pokračovaly hradby směrem jižním a jsou zde i s valy a příkopem zachovány, jen tu a tam jsou okna a dvéře do zahrad proraženy. Hradby spojovaly se s branou Horní (obr. 12. situace hrazení městského).

12 - Situační plán hrazení městského z XVIII. stol.

Ostravski Webdesign | Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | registrace | mapa stránek | diskuzní fórum