Zámek
Zámek, nynější budova c. k. okr. soudu, býval silně opevněn. Bezpochyby vznikl až za držitelů zápisných a to za Janka z Chotěmic, jemuž město arcibiskup Kunrát prodal. - Z půdorysu je patrno, že z této stavební periody ostala zde věž a kaple, v kostel farní proměněná. Tato část stavby na sever jest přímá a na západ třemi stranami šestiúhelníka uzavřena. Západní průčelí zdí mohutných opřeno jest třemi opěracími pilíři. V přízemku pod věží jest místnost obdélná, valené sklenutá se vchodem ze žulového ostční v lomený oblouk sklenutým a na hranách sříznutým. Druhý vchod má však již pravoúhlé pozdně gotické ostění. Dosud se tomuto traktu říká "Ve věži", pro mohutnost zdí (viz půdorys obr. 13).
13 - Půdorys soudní budovy.
Trakt k západu obrácený má mohutné zdivo a jest v přízemku celý křižově sklenut. Fronta tohoto traktu na východ obrácená měla arkády v přízemí i v prvém patře, jež v přízemí zachovaly se jen částečně. Spočívají na mohutných čtyřbokých pilířích s půlkruhovými pasy a jsou uvnitř křížově sklenuty. Tato přízemní stavba zbyla ještě po Říčanských; neboť Adam Říčanský z Říčan opravil a rozšířil zámek i na křídlo východní, nynější trestnici. Býval té doby zámek o dvou patrech. Když však město a radnice popelem lehly a Pelhřimovští se z poddanství vykoupili, vtáhli roku 1582 do zámku a z tabulnice zasedací síň učinili. Po velkém ohni roku 1682 shořelou budovu měšťané již v předešlém způsobu neobnovili a pouze prvé patro zaklenuli do pasů českou klenbou, kdežto za Říčanských tu byly stropy ploché. Ve věži i v křídle na východ odchýleném veškeré místnosti upravili tak, jak se dnes nalézají. V té době asi i brána u zámku vedle Solní brány provedena. Křídlo severní bylo přestavěno a v XVIII. století vystavěna tu kaple pro trestance. Jest zasvěcena sv. Kříži. Na hlavním oltáři jest Kristus na kříži, velmi pěkné řezby.
V prvém patře západního křídla jest dnes soudní síň, která i za času patrimonialních úřadů témuž účeli sloužila. Jest pomalována dobře zachovalými a trefně komponovanými freskami a rozdělena ve dvě travée třemi oblouky. Každé travée má pět malebných polí, v nichž namalovány jsou následující výjevy: a) soud Salamounův, b) sedící Iustitia, c) d) e) Bacchus v různých posicích, f) Josef Egyptský, g) víra, Ji) naděje, i) nevinnost, j) láska (obr. 14). Pásy jsou vyplněny velmi dovedně komponovanou ornamentikou na plné světlo malovanou, kartuše a uprostřed Boží oko. Vše jest svěžího koloritu a s vervou malováno. Fresky co do charakteru mají dosti podobnosti s freskami v kostele sv. Víta ze XVII. stol. V této místnosti visí objemný obraz, jenž celou západní stěnu vyplňuje a představuje Romula a Rema (obr. 15). V levém rohu namalován znak Leskovců. Obraz malován jest širokým štětcem a má ráz maleb hollandských, ale vše jest trochu tvrdé v kresbě i v malbě.
14 - Schema maleb v soudní budově.
15 - Soudní budova. Obraz Romula a Rema.
Vnějšek: Nynější, k městu obrácené průčelí rozčleněno pilastry ve tři plochy. V přízemí, kde pilastry jsou sdruženy, nalézají se ve výklencích sochy, které kdysi nahoře v prvém patře na pavlači stávaly. Jsou v žule tesány a představují Spravedlnost a Ochranu. Obě jsou velmi slabě pracovány, ač vůle umělci nescházela. První patro vyzdobeno jest lesenami dvojmo a čtvermo sdruženými (obr. 16) Mezi nimi jsou podvojná okna, nad nimi lomená řimsa a nad touto elliptická okna, na půdu vedoucí. Zámek jest kryt mansardskou střechou, prejsy. Na věži sedí čtyřboká věžička s lucernou a cibulovitou bání. V líci věžičky umístěny jsou hodiny uměleckého díla, bohužel porouchané. V rohu, kde se křídlo na východ lomí, jest předsíň do půlkruhu stavěná s balkonem, novějšího data.
16 - Pohled na soudní budovu.
Ve vnitřním městě zachovalo se mnoho domů v původním stavu kdy po velkém požáru r. 1557 znovu vystavěny. Dům číslo 21. jest v prvém patře na krákorce postaven a má vrata ze žulového ostění, sice v půlkruh sklenutá, avšak dosud gotické mělké profilace (obr. 17). Dům číslo 20. jest velmi pěkně façadovaný z XVIII. stol. (obr. 17). Dům číslo 18. zvenčí jest zmodernisován, avšak uvnitř dosud vše ze XVI. stol. jest zachováno. V křížení kleneb jsou ozdoby ze štuku. V čísle 17. jest nejoriginálnější façada (obr. 18). V hořejší části štítu oživena jest façada půlkruhovitými věžičkami, mezi nimiž jsou segmentové otvory.
17 - Pohled na domy 21 a 22.
18 - Pohled na dům č. 17.
Tento dům má na východ výstupek čtverečný, jehož klenba síťová v prvém patře jest velmi zajímava. Façada domu tohoto držána jest v empiru. Vrata jsou půlkruhovitě sklenuta a mají v klenáku sdružené dva znaky Nejepínských.
V průjezdu při levé straně dvoje dvéře s vodorovným nadpražím goticky profilovaným se znaky (obr. 19) s letopočtem 1561 a se znakem Nejepínských v žule tesané.
19 - Ostění v domě č. 17.
Druhé dvéře mají letop. 1563 se znakem Malovců z Libějic a Cibulků z Litultovic. Chodba prvého patra jest bez žeber goticky sklenuta (obr. 20).
20 - Znaky na ostění domu č. 17.
V čísle 14. jsou hlavní vrata v průjezdu goticky lomeně v kameni tesána a mají hranu seříznutou. Před vraty byla podsíň.
V čísle 53 jest žulové pozdně goticky profilované ostění s prázdným štítkem uprostřed a s letopočtem 1558.
Děkanství celé jest ze XVI. století. Má goticky profilované ostění ze žuly s vodorovným nadpražím. Façadu má z XVIII. stol. velice dobře rozčleněnou a vyzdobenou.
V čísle 6. jest zachován štít ze XVI. stol., který jest rozčleněn šesti lesenami a prostory mezi nimi jsou volutovitě vyplněny. Číslo 5. jest sbarokisováno (obr. 21).
Číslo 4. má façadu ze XVII. stol., však vnitřek jest celý ze XVI. stol. (obr. 21).
21 - Pohled na domy č. 6, 5, 4.
Číslo 3. má vrata žulového ostění do půlkruhu sklenutá, avšak gotické profilace. U patníku v kameni vytesaný štít se značkou kameníka a letopočtem 1555 (obr. 22).
22 - Kamenická značka na domě č. 3.
Číslo 62. má dvojitý štít ze XVI. stol. pocházející. Tento jest na venek pěti pilířky sesílen. Uvnitř při pravé straně jest dveřní ostění, goticky profilované s vodorovným nadpražím (obr. 23).
V domě číslo 62. v ulici Palackého byl nalezen kámen mramorový, na němž se čte nápis:
23 - Pohled na dům č. 62.
V domě č. 91. jest namalována ruka meč třímající, snad odznak tržebního práva.
V městě nalézá se na dřevěném štítě domu č. 50. nápis:
V městských sadech v domku č. 138. jest nápis švabachem:
V ulici Komenského má dům č. 38. (obr. 24) podsíň křižově gotickou klenbou zaklenutou a vrata s lomeným obloukem v žule zpracovaného ostění se šešikmenou hranou. Má mashauz a obydelní stavení na zad. V prvém patře ku předu jsou malá okénka se žulovým ostěním a místnost na sýpku (viz podélný řez obr. 25).
24 - Pohled na dům č. 38.
25 - Podélný řez domu č. 38.
V přízemí jest ostění dveří ze žuly tesané s vodorovným nadpražím dvěma pruty a žlábky zdobeným (obr. 26).
Na ostění vytesáno got. minusk.:
Nad tím letop. 15 (dvě skřížená kladívka ve znaku) 55.
26 - Profil ostění v domě č. 38. Řez trámovím stropním obytného stavení.
Městské pečeti.
Velká pečeť 67 mm v průměru, má uprostřed zlepšený znak města s válečnými trofejemi a nad znakem na trůnu sedí císař s žezlem v pravici a říšským jablkem v levici. Po obou stranách sedí po 4 kurfirstech s příslušnými znaky nad hlavami. Na obrubě legenda velkou latinkou:
Menší pečeť 52 mm v průměru, s týmž znakem; avšak bez císaře a kurfirstů, s nápisem při obrubě:
Obě ze XVII. století.
Městská pečeť stříbrná ze XVI. století jest průměru 50 mm. Má uprostřed znak města s hranatými věžemi. Kol obruby jest nápis velkým písmem renaissančním, však "m" a "n" jsou gotická:
Nejmenší pečeť 40 mm v průměru má již zlepšený znak a kol obruby nápis latinkou velkou:
27 - Městské pečeti.
V městském důchodenském úřadě stojí dvě velké ze železa kované pokladny (obr. 28).
28 - Pokladna první.
Jsou obě kolem do kola železnými pásy křížem přeloženými pobity a na křížení probity hřeby, jichž hlavy v kuličky končí.
Prvá má na víku mosazného lva ležícího, který, když se odšoupne, může býti odklopen a pak teprv se objeví díra klíčová. Jedním otočením klíče otevrou se závory, jichž jest na počet dvacet čtyři. Uvnitř víko i vnitřní zámek jsou prolamovaným a tepaným ornamentem vyzdobeny. V této pokladně jsou městské privileje uschovány. Na obrázku viděti (obr. 29) jest zlepšený znak městský za Leopolda II. s pečetí tohoto vladaře.
29 - Vnitřek první pokladny.
Druhá pokladna jest podobné práce a má na víku ze železa pracovaný znak městský, odšoupnutím jednoho kvádru z cimbuří objeví se klíčová dírka. I tu jediným otočením mnoho závěr se otvírá. Víko jest uvnitř též podobnou prolamovanou prací vyzdobeno (obr. 30). Tyto obě pokladny pracoval Pelhřimovský mistr zámečnický F. Lacek na sklonku XVII. neb na počátku XVIII. stol.
30 - Pokladna druhá.