Poděbradova - Jiří z Poděbrad, poslední český král české národnosti (1458 – 1471), nazývaný také král husitský. Pobýval v Pelhřimově při zemském sjezdu kališnického a katolického panstva v roce 1450, tehdy jako představitel tzv. strany poděbradské.

1. a 2. Rynárecká, nebo Horní, brána. Začátek 20. století. Přístup do věže byl tehdy po dřevěné pavlači z opačné strany, z domu 23.

1

2

Tylova - Josef Kajetán Tyl (*1808 Kutná Hora - +1856 Plzeň). Spisovatel, národní buditel, divadelník, autor mnoha divadelních her, z nichž nejznámější jsou Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři, Paní Marjánka matka pluku, Tvrdohlavá žena a nejpamátnější je Fidlovačka, kde poprvé zazněla česká národní hymna Kde domov můj. Pelhřimov vlídně přijal J. K. Tyla, tehdy ředitele První české divadelní společnosti pro venkov, při jeho pelhřimovské „štaci“, a to díky rodině Dvořákově (blízce spřízněné s K. Havlíčkem Borovským), která propůjčovala sál své restaurace V Lázních k divadelním představením. Tyl býval ubytován v domě čp. 166 u Jihlavské brány.

1. Pohled z Rynárecké brány do Nádražní ulice.

3. Dům číslo 836, postaven roku 1911 na místě starší zástavby pro JUDr. Antonína Linharta, tehdejšího pelhřimovského starostu. Autorem projektu je počátecký stavitel Ladislav Novotný.

5. Dům číslo 841. Budovu c.k. poštovního úřadu vystavěl v místech zbořené staré nemocnice v letech 1904 - 1906 místní stavitel Josef Šlechta. Budova je stavěna ve svahu, výšková nerovnost byla původně vyrovnána mohutným schodištěm, které však bylo později přestavěno na nákladovou rampu. Dům sloužil svému účelu až do roku 1990. Tehdy byla zahájena jeho celková rekonstrukce a v roce 2001 sem přesídlila městská knihovna.

6. Zcela vpravo stará střecha, na tomto místě je dnes dům číslo 837 paní Domanské, firma Alpádo. Stromy v popředí jsou na pozemku čísla 840. Plot se zděnými sloupky - dnes je zde dům číslo 840.

1

2

3

4

5

6