Historické fotografie, projekty a plány.

1. Architekt Pavel Janák, který se podílel na jedenácti pelhřimovských projektech, navrhoval pro celou jižní stranu náměstí úpravu, při níž by domy čp. 27 - 30 (strana s hotelem Slávie) byly osazeny kubistickými štíty. Tato úprava respektovala charakter náměstí a přizpůsobovala se proporcím ostatních staveb. K tomu, ale nedošlo.

2. Židovská synagoga v Růžové ulici, rok 1967 kdy byla zbořena. Na jejím místě byl postaven obchodní dům Perla s vchodem z druhé strany z Palackého ulice. Synagoga v neogotickém slohu vyrostla v letech 1890-91 v dnešní Růžové ulici podle plánů vídeňského architekta Maxe Fleischera (projektoval např. i plzeňskou Velkou synagogu), stavbu provedli místní stavební podnikatelé Josef Šlechta a Václav Přenosil. Trojlodní stavba byla orientována k východu, měla předsazené průčelí, trojúhelníkový štít se čtyřmi věžičkami a desaterem na vrcholu štítu. Fasádu tvořily neomítnuté cihly, sokl byl z lomového kamene, krytinou střechy byla břidlice. Stavba měla dva vchody, zvláštní pro muže a pro ženy, uvnitř byla rovněž zachována tradiční ženská galerie, ezrat našim (hebrejsky doslova ženský dvůr).

1

2

3. Pod věží Šrejnarovský dům čp. 10, dominanta severozápadního rohu náměstí, byl nazvaný podle svého majitele, pelhřimovského měšťana Kryštofa Šrejnara. Stojí na místě starší - gotické - zástavby, zbořené v polovině 16. století, snad v souvislosti s výstavbou zámku. Renesanční dům byl na zbořeništi vystavěn v roce 1614. V přízemí má klenutý průjezd, který ústí do dvorku, sevřeného dvěma křídly. Průčelí zdobí nárožní arkýře - na jednom z nich se dochoval fragment maleb, které dříve pokrývaly celou fasádu domu. Od poloviny 80. let, po celkové rekonstrukci, je v domě umístěna expozice muzea, později Síň Lipských aneb První české MÚZYum a turistické informační centrum.

4. Velké čtvercové náměstí, mimo jiné jedno z největších v České republice, nedoznalo ve svých rozměrech od doby svého středověkého založení žádných podstatných změn. Na náměstí jsou zastoupeny snad všechny významné stavební slohy gotikou počínaje a funkcionalismem 1. republiky konče. Původní gotická zástavba, která vzala za své při zhoubných požárech 16. století, byla nahrazena domy ve slohu renesančním (domy čp. 17 a 61 se v renesančním slohu zachovaly a u domů čp. 1, 2 a 3 se zachovaly původní renesanční kamenné sloupy podloubí). Po velkém požáru města roku 1766 byla většina fasád domů přestavěna ve slohu barokním (např. domy čp. 4, 5 a 6). 19. a 20. století poznamenalo charakter náměstí několika stavbami, např. hotel Slávie v secesním slohu a budova Komerční banky ve slohu prvorepublikového funkcionalismu. Původní historické domy se dochovaly vlastně jen na západní a severní straně náměstí, tam, kde je podloubí.

3

4

5. Stavební plán - Drechselova vila.

6. Drechselova vila byla postavena v kubistickém slohu v letech 1912-1913 podle návrhu arch. Pavla Janáka stavitelem Karlem Postráneckým pro císařského radu a okresního hejtmana Jana Drechsela. V evropském kontextu je významnou kubistickou stavbou. Patrová nárožní vila má výraznou hlavní římsu, uliční průčelí v přízemí člení čtyři okna s lineární a diagonální kubistickou plastikou. Krytou terasu zdobí po celé šíři boční fronty pět sloupů křížového půdorysu, které jsou stylizovány do podoby kubistického kalichu.

5

6

7. Obchodní dům firmy Hermann - Fleischl čp. 823 - historizující slohy, secese. Architektonicky zajímavě řešenou budovu s prvky doznívající secese a nastupující moderny projektovali bratři Václav a František Kavalírové z Prahy. Byla postavena v letech 1913-1914. V přízemí se nacházely obchodní prostory, v patře byly zřízeny byty pro zaměstnance, v suterénu vznikl prostor pro technické zařízení se skladišti. Budova je dvoukřídlá s nárožní věží zakončenou kopulí. Hlavní vstup do objektu je v pravém křídle, v části s trojúhelníkovým štítem orientovaným do ulice. Fasáda je zdobena rostlinnými, zoomorfními a vlnovkovými ornamenty inspirovanými lidovým uměním. V roce 1954 bylo přebudováno podkroví.

7