6. listopadu 2024

PELHŘIMOV: Kameny zmizelých

V úterý 5. listopadu proběhl slavnostní pietní akt, na Karlově náměstí v Pelhřimově. Tento významný den byl věnován památce obětí holocaustu, během něhož byly položeny čtyři Kameny zmizelých (Stolpersteine) a odhalena pamětní deska Otty Frieda. Dnešní foto a video článek je věnován - Kamenům zmizelých. Zítra v pokračování - Pamětní deska Otty Frieda >>>

http://pelhrimov.mnoho.info/clanky/2024/otto-fried

Rodina Friedova je vůbec první, které jsou v Pelhřimově věnovány Stolpersteine, jež představují symbolické připomenutí jejích tragických osudů. Jak říká Talmud: „Člověk je zapomenut pouze tehdy, když je zapomenuto jeho jméno.“ V duchu této myšlenky budou před dům čp. 169 (řeznictví Jirásek) položeny kameny pro Eleonoru Friedovou, její dceru Bertu Lírovou a syny Viléma a Otta. Místo, kde žili, je tak trvale označeno mosaznými destičkami, aby jejich jména nebyla nikdy zapomenuta.

Připomenuta je rodina židovského obchodníka Jakuba Frieda, hojkovského rodáka, který do Pelhřimova přišel v roce 1893, týden po svatbě s Eleonorou, roz. Ornsteinovou. Založil zde obchod se střižním zbožím, který vedl v č. p. 46 (zbouraný dům vedle Jihlavské brány) a později ve vlastním domě č. p. 169 na Karlově náměstí. Manželům se v Pelhřimově narodilo celkem šest dětí: Berta (1893), Vilém (1895), Olga (1897), Ladislav (1899), Ervín (1903) a Otto (1908). Jakub Fried zemřel v 17. listopadu 1933 a byl pohřben v nedaleké Nové Cerekvi. Jména ostatních členů rodiny, kteří se stali obětmi šoa, byla po II. světové válce přitesána in memoriam na jeho náhrobní kámen.

Eleonora Friedová byla dne 16. 11. 1942 odvlečena přes Tábor z Pelhřimova do Terezína transportem Cb pod č. 246. V Terezíně také dne 4. 12. 1942 zemřela.

Berta vystoupila z židovské církve a provdala se 20. července 1919 za Josefa Líra. Josef Lír (1881-1971), mělnický rodák, působil od roku 1912 jako profesora státního reálného gymnázia v Pelhřimově, kde vyučoval kreslení, ale také krasopis, rýsování a modelování. Jeho vášní bylo malování a zanechal nám velké množství obrazů z Pelhřimova a okolí – především z Mladých Bříšť, kam s rodinou a přáteli docházel za přítelem, významným hercem Bedřichem Karenem, který tam pravidelně mnoho let jezdil na letní byt. Nakonec ten byl i kmotrem jediného Bertina syna, a budoucího herce, Jiřího Líra (1923-1995). Za doby II. světové války byla Berta na čas chráněna sňatkem, manželé se nerozvedli, ale i jí čekal neodvratný konec. V září 1944 měly být i pelhřimovské židovky ze smíšených manželství odvlečeny do koncentračních táborů. To se stalo, ale Berta byla zatčena gestapem již 13. června a odvezena k výslechu do Tábora. Obviněna byla za poslouchání cizího rozhlasu, údajně na základě udání. Poté byla poslána do Terezína, následně do Osvětimi, kde byla 5. ledna 1945 zavražděna. Josef Lír se nakonec vrátil o rodného Mělníka, kterému odkázal své malířské dílo.

Město Mělník jako poctu vydalo v roce 2022 knihu Josef Lír, život a dílo akademického malíře, z pera autorek Nikoly Michňové a Kateřiny Knorové.

Jiří Lír, přestože matka byla židovského původu, byl zachráněn svou blízkou příbuznou Marií Lierovou (Lírovou), kriminalistkou na policejním ředitelství v Praze, která mu opatřila potřebné dokumenty, aby nebyl transportován do koncentračních táborů.

O Vilémových osudech zatím mnoho nevíme. Při sčítání obyvatelstva v roce 1921 již nebyl u rodičů, ale nakonec byl před transporty u matky a s ní šel také transportem Cb pod č. 247 přes Tábor do Terezína a později dne 15. 5. 1944 transport Dz pod č. 1139 do Osvětimi, kde byl zavražděn.

O Olze se pouze ví, že se před válkou provdala na Slovensko, kde její stopa mizí.

Ladislav zpočátku pracoval v obchodě u svého otce (1921 jako obchodvedoucí) a později měl firmu na šití prádla v Litomyšli. Odtud také spolu s manželkou Adolfínou (nar. 1906) a dcerou Hanou (nar. 1931) byli dne 5. 12. 1942 odvlečeni transportem Cf (pod č. 491-493) do Terezína a později dne 15. 12. 1943 transportem Dr do Osvětimi (pod č. 550, 555 a 558). Matka s dcerou byly zavražděny a Ladislav byl z rodiny jediný, který se z vyhlazovacích táborů vrátil.

Ervín pracoval před válkou v Praze jako soukromý úředník a odtud také šel dne 13. 7. 1943 transportem Di pod č. 349 do Terezína a zanedlouho 6. 9. 1943 transportem Dl pod č. 498 do Osvětimi, kde byl zavražděn.

Z pelhřimovské části rodiny byly položeny Stolpersteine Eleonoře Friedové, její dceři Bertě Lírové a synům Vilémovi a Ottovi.

Zdroj: Město Pelhřimov.

Autor foto a video 5. listopadu 2024, Miroslav Galko - RegionálníMagazíny.cz.

PELHŘIMOV: Kameny zmizelých. Autor foto a video 5. listopadu 2024, Miroslav Galko - RegionálníMagazíny.cz.