Střelba u nádraží 9. května 1945

9. května 1945

Text: Kroniky města Pelhřimova

Foto: Jaroslav Staropražský

Poslední zbytek oddílu SS opustil město Pelhřimov a jejich velitel Walter Hauck o půl šesté ráno oznámil vedoucímu úředníku města Dr Vydrovi, že opouští se svým oddílem město. Němci se tak těsně se minuli s prvními ruskými vojáky, kteří dorazili v půl dvanácté dopoledne.

Kolem 11. hodiny došly zprávy, že v Rynárci je bojová formace, která nechce odzbrojit a v Dobré Vodě že se střílí. Tam zadrželi Němci úředního lékaře MUDr Kuncka. Vojenské vedení poslalo tam na dvou nákladních autech ozbrojené oddíly. Byli to mladí muži - mnozí z nich tak mladí, že neprodělali ani vojenský výcvik a nikdy neměli zbraň v ruce - kteří na vyzvání rotmistra Strachoty se chopili zbraní a jeli. Ačkoli bylo v Pelhřimově několik bývalých aktivních čs. důstojníků, nejel s nimi ani jeden jako velitel.

První vůz projel hladce. Druhý vyjel později, c 11 hod. 40 minut. Řídil jej Jaroslav Coufal, vedle něho seděl Karel Podruh. Na voze byli: František Bašta, Josef Dub, Matěj Fridrichovský, Stanislav Havelka, Josef Kolář, Josef Kubík, Ladislav Lhotský, Josef Novák, Josef Novotný z Pavlova, Josef Podolák, Ferdinand Roh, Josef Rybnikář, František Svoboda, Bohumil Strnad, Karel Vajgl, Karel Veselý, Bohuslav Vojtěch a Vítězslav Všetička, celkem 20. Někteří byli vyzbrojeni samopaly, jiní puškami, dále byly na voze 2 kulomety, které měli obsluhovat Bašta a Svoboda, asi 15 ručních granátů a 2 bedničky se 2.000 náboji.

Během té krátké jízdy - z náměstí na nádraží je 1 km - ukazoval Dub Havelkovi, jak se nabíjí puška. Když projížděli kolem Brožovy pily, padla rána. Většina účastníků tvrdí, že vystřelil Havelka, někteří, že Němci. Na železničním náspu stál totiž obrněný vlak s několika sty SS manů, ozbrojených kulomety a automaty. Ten náhodný anebo i úmyslný výstřel byl pro posádku auta osudný. Němci začali střílet z obrněného vlaku a hned první ranou zasáhli Havelku a šoféra Coufala, kteří byli okamžitě mrtvi. Auto narazilo pak na pařez u rozcestí poblíže domu Bezděkovských a vzňalo se. Členové posádky vyskákali a snažili se ukrýt. Podruh byl zastřelen při přebíhání silnice. Roh seděl na levém blatníku a držel v ruce rudý prapor, na pravém blatníku byl Novotný s československou vlajkou. Když střelba na chvíli ustala, zamával Roh rudým praporem. To Němce popudilo a střelba s jejich strany začala znovu, ovšem značně zesílená. Dubovi, který si při seskoku podvrtl nohu v levém kotníku (sám tvrdí, že byl raněn odraženou střelou) a Kubíkovi se podařilo dostat se přes Kulíkův rybník do "Háječku". Novotný zalezl pod přechodní můstek, před domkem Císařovým a byl střelen do levého stehna. Podolák se schoval ve sklepě u Bezděkovských, Svoboda pod silničním můstkem a Vojtěch se dostal až k Novákovům, kde se ukryl ve sklepě. Několik německých vojínů zatím vyskočilo z vlaku a pronásledovalo naše hochy. Všetičku zastřelili v průjezdě u Jachků, Veselého na dvoře u pokrývače Larvy. Ostatní pochytali a odvlekli na blízký železniční násep.

Rakve na podiu na náměstí (dnes Masarykovo) před domem čp. 3

Právě v té chvíli šel do města z cihelen Antonín Hildebrant s 10 letým synovcem Janem Hildebrantem. Na výzvu Němců, aby zůstal stát, se zastavil. A přesto, že jim nic neudělal a neměl žádnou zbraň, odvedli jej i s chlapcem. Chlapce převedli přes koleje na druhou stranu a propustili. Hildebranta postavili mezi ostatní na železničním náspu u zdi "Dubárny" a ranami do týla všechny zastřelili.

Zahynulo tam 13 mladých životů:

  • František Bašta - *1902
  • Jaroslav Coufal - *1909
  • Matěj Fridrichovský - *1913
  • Stanislav Havelka - *1920
  • Antonín Hildebrant - *1910
  • Josef Kolář - *1912
  • Ladislav Lhotský - *1923
  • Josef Novák - *1912
  • Karel Podruh - *1910
  • Ferdinand Roh - *1926
  • Bohumil Strnad - *1914
  • Karel Veselý - *1923
  • Vítězslav Všetička - *1925

Rybnikář a Vajgl byli velmi těžce zraněni. Poněvadž leželi nehybně a nejevili známky života, domnívali se Němci, že jsou mrtvi, a tak už do nich znovu nestřelili.

Smuteční rozloučení se zastřelenými

Obrněný vlak odjel potom směrem k Táboru. Když se o tomto činu, který byl spáchán už po kapitulaci Němců, dozvěděla Rudá armáda, pronásledovala vlak a zničila jej v boji u Pacova.

Později přijel se sanitním autem správce nemocnice Gustav Opočenský a odvezl raněné do nemocnice a mrtvé do márnice.

Smuteční průvod na hřbitov, dnešní Křemešnická ulice

Podle nemocničního chorobopisu měl Rybnikář průstřel levé ledviny a tlustého střeva, průstřel levého humeru, zlomení čelisti a průstřel úhlem v dolní čelisti vlevo a její roztříštění, značně vykrvácen a šokován. Vajgl utrpěl průstřel krkem z levé strany se zastižením svazku nervového pro horní končetinu. Novotný utrpěl zástřel v levém stehnu, kde projektil uvízl u velkých cév. Dub byl v nemocničním ošetřování s podvrtnutím v kotníku levé nohy a výronem krve do kloubu.

Úsilovné péči primáře MUDr Pujmana se podařilo Rybnikáře a Vajgla zachovati životu.

Na místě činu byl zastřeleným postaven prostý březový kříž s tabulkou nesoucí jména třinácti ubitých při zrodu naší svobody.

Smuteční průvod na hřbitov, dnešní Křemešnická ulice

V sobotu 12. května se konal společný pohřeb 13 obětí, které zastřelili Němci 9. května u nádraží. Na náměstí bylo zřízeno podium, potažené černou látkou, a na něm spočívalo 13 černých rakví v záplavě květin. Smutného rozloučení, na němž zazpíval Záboj a výstižně promluvil Dr Smutek, se zúčastnila četa vojenského útvaru, četa partyzánů s puškami, legionáři, sokolové a hasiči v krojích. Všechny tyto složky jakož i ohromný průvod občanstva z města i z dalekého okolí doprovodili oběti nacistického běsnění na hřbitov.

Další související články o událostech z 8. a 9. května 1945 v Pelhřimově.

Střelba na náměstí a Příchod Rudé armády

Webové stránky zdarma od BANAN.CZ | přihlásit se | admin | registrace | podmínky | mapa stránek | diskuzní fórum